|
|
|
žst Zábřeh na Moravě |
Popis stanice
|
1850
|
|
Se stavbou
nádraží se započalo asi v srpnu 1843. Dne 17.8.1843 bylo totiž
schváleno prezidentem dvorské komory zadání stavby budov (kromě
skladiště zboží) A.D.Fleischmannovi. Skladiště mu bylo zadáno až v
srpnu roku 1845.
|
Nádraží
mělo kromě dvou hlavních průjezdných kolejí ještě dvě
levostranné koleje vedlejší o délce 116 m, příjímací budovu, osobní
dvoranu, výtopnu, skladiště zboží a později do roku 1855 i dvě
prozatimní kůlny na dílenské dříví a uhlí, soukromou restaurační budovu
a poštovní stáje.
První vyhýbka nádraží ležela ještě před dvoukřídovlými dřevěnými vraty
do nádraží, širokými 4sa a 2st. Rozdělovala traťovou kolej na dvě
staniční koleje, vedoucí do zastřešené dvorany a opatřené 7,6 m
dlouhými
čistícími jámami z kvádrů i vodními jeřáby, umístěnými vždy za dvoranou
ve směru jízdy vlaku tak, aby lokomotiva mohla při zastavení vlaku
čerpat vodu a zbavovat se popele. Vlevo od vrat bylo umístěno denní a
noční návěstidlo a vpravo návěstní budka. Zlevé hlavní koleje se pak
postupně oddělily dvojitými vyhýbkami dvě koleje vedlejší. Na tomto
konci nádraží, mezi zhlavím a nádražními budovami, byly pozdějších
letech zbudovány dvě prozatimní kůlny: sloupová prkny zastřešená kůlna
na dílenské dříví, dlouhá asi 121 m a široká 7,6 m, umístěná vlevo od
dráhy ve vzdálenosti 30 m od osy hlavní koleje, a v pravo, pouze 6,6 m
od osy hlavní koleje, zděná přízemní kůlna na uhlí, 69 m dlouhá a 6,6 m
široká, se dvěma komorami na nářadí, skladištěm uhlí a dříví. K
první kůlně byla vybudována od točny do výtopny skladištní kolej.
74 m dlouhá osobní dvorana, vybudovaná uprostřed nádraží nad dvěma
hlavními kolejemi, se sedlovou střechou, krytou jako u většiny budov
moravských nádraží moravskou břidlou, byla spojena světlým vestibulem s
řekárnami a s vlastní jednopatrovou přijímací budovou, v níž byly
umístěny železniční a poštovní kanceláře a vpravo od dráhy byty
staničních a poštovních zaměstnanců. Dvorana byla vyzděna z cihel, s
dvěma oblouky nad kolejemi v průčelích s 15-ti oblouky na levé straně a
12-ti oblouky na pravá straně, připojené na přijímací budovu. U
devátého oblouku stál staniční zvon.
Zděná remíza, k níž vedly 4 kusé koleje od točny, umístěné ve
skladištní koleji, byla vybudována vlevo od dráhy naproti přijímací
budově. Skládala se ze dvou remíz, spojených jednopatrovou věží vodní
stanice, na něž navazovaly po obou stranách ještě jednopatrové obytné
části. Tak vznikla mohutná jednopatrová budova se sedlovou střechou,
krytou moravskou břidlou. Z vodní nádrže, umístěné v prvním patře vodní
věže uprostřed této budovy, vedlo vodní potrubí ke dvěmaq vodním
jeřábům vpravo od hlavní koleje před průčelími osobní dvorany a do
lokomotivních remíz po obou stranách vodní stanice, která byla opatřena
parostrojním čerpacím zařízením. U obou vodních jeřábů s litinovými
stojany a měděnými výtoky byly zřízeny 7,6 m dlouhé čistící jámy z kvádrů.
Vlevo od skladištní koleje bylo vybudováno 38 m dlouhé a téměř 11,4 m
široké zděné skladiště s jednopatrovou obytnou přístavbou a dřevěnou
skladištní rampou po celé délce na straně ke kolejím.
Spolu s nádražím v České Třebové náležel Zábřeh k nádražím třetí třídy.
V nádražích druhé a třetí třídy byly obvykle dvě čekárny pro cestující,
byty pro strojvedoucí a dílenské a mechanické dílny a v Zábřehu navíc
osobní dvorana. Také byla zřízena remíza pro pomocné a záložní
lokomotivy a v roce 1845 se přikročilo k vybudování skladiště. |
Vybudováním
nádraží v Zábřehu započalo pro zemědělské město, které se stalo po
válce třicetileté útočištěm Českých bratří, nové vzestupné období.
Zlepšením dopravních poměrů podporovalo obchod a soukromé a veřejné
podnikání. Ze staré zámecké koželužny byla vytvořena barvírna, z olejny
přádelna, z panského pivovaru sladovna a postupně další podniky.
Budov, kolejí a zařízení v nádraží přibývalo. Vpravo při silnici
vznikla restaurace, skladištní kolej se rozvětvila do do dvou kusých
kolejí vedoucích k rampě a skladu stavebního dřeva s malou točnou na
jedné a s kolejovou váhou o nosnosti 200centů na druhé z kolejí. Vpravo od
dráhy bylo vybudováno vedle velké zahrady skladiště zboží bratří Kleinů
a spojeno s pravou hlavní kolejí soukromou vlečkou. Pošta zřídila stáje
mezi nádražím a silnicí.
Ani formanům se po výstavbě dráhy nevedlo špatně, z nádražního
skladiště odváželi kupecké zboží, uhlí pro šumperské textilní továrny a
sobotínské železárny a zpátky přiváželi zboží z těchto měst. Tento
rozkvět zábřežského formanství se rázem změnil v úplné živoření v roce
1871, kdy byla dána 1.10. do provozu místní dráha vedoucí do
průmyslového Šumperka a hutnického Sobotína, vybudovaná podnikavými
bratry Kleiny.
|
|
Zdroje
|
ing.
Josef Hons - Velká cesta, vydáno 1947
|
Aktualizace: 14.6.2004
|
|
|