žst Zábřeh na Moravě
Popis stanice

1850


Se stavbou nádraží se započalo asi v srpnu 1843. Dne 17.8.1843 bylo totiž schváleno prezidentem dvorské komory zadání stavby budov (kromě skladiště zboží) A.D.Fleischmannovi. Skladiště mu bylo zadáno až v srpnu roku 1845.

Nádraží mělo kromě dvou hlavních průjezdných kolejí ještě dvě levostranné koleje vedlejší o délce 116 m, příjímací budovu, osobní dvoranu, výtopnu, skladiště zboží a později do roku 1855 i dvě prozatimní kůlny na dílenské dříví a uhlí, soukromou restaurační budovu a poštovní stáje.
První vyhýbka nádraží ležela ještě před dvoukřídovlými dřevěnými vraty do nádraží, širokými 4sa a 2st. Rozdělovala traťovou kolej na dvě staniční koleje, vedoucí do zastřešené dvorany a opatřené 7,6 m dlouhými čistícími jámami z kvádrů i vodními jeřáby, umístěnými vždy za dvoranou ve směru jízdy vlaku tak, aby lokomotiva mohla při zastavení vlaku čerpat vodu a zbavovat se popele. Vlevo od vrat bylo umístěno denní a noční návěstidlo a vpravo návěstní budka. Zlevé hlavní koleje se pak postupně oddělily dvojitými vyhýbkami dvě koleje vedlejší. Na tomto konci nádraží, mezi zhlavím a nádražními budovami, byly pozdějších letech zbudovány dvě prozatimní kůlny: sloupová prkny zastřešená kůlna na dílenské dříví, dlouhá asi 121 m a široká 7,6 m, umístěná vlevo od dráhy ve vzdálenosti 30 m od osy hlavní koleje, a v pravo, pouze 6,6 m od osy hlavní koleje, zděná přízemní kůlna na uhlí, 69 m dlouhá a 6,6 m široká, se dvěma komorami na nářadí, skladištěm uhlí a dříví. K první kůlně byla vybudována od točny do výtopny skladištní kolej.
 74 m dlouhá osobní dvorana, vybudovaná uprostřed nádraží nad dvěma hlavními kolejemi, se sedlovou střechou, krytou jako u většiny budov moravských nádraží moravskou břidlou, byla spojena světlým vestibulem s řekárnami a s vlastní jednopatrovou přijímací budovou, v níž byly umístěny železniční a poštovní kanceláře a vpravo od dráhy byty staničních a poštovních zaměstnanců. Dvorana byla vyzděna z cihel, s dvěma oblouky nad kolejemi v průčelích s 15-ti oblouky na levé straně a 12-ti oblouky na pravá straně, připojené na přijímací budovu. U devátého oblouku stál staniční zvon.
Zděná remíza, k níž vedly 4 kusé koleje od točny, umístěné ve skladištní koleji, byla vybudována vlevo od dráhy naproti přijímací budově. Skládala se ze dvou remíz, spojených jednopatrovou věží vodní stanice, na něž navazovaly po obou stranách ještě jednopatrové obytné části. Tak vznikla mohutná jednopatrová budova se sedlovou střechou, krytou moravskou břidlou. Z vodní nádrže, umístěné v prvním patře vodní věže uprostřed této budovy, vedlo vodní potrubí ke dvěmaq vodním jeřábům vpravo od hlavní koleje před průčelími osobní dvorany a do lokomotivních remíz po obou stranách vodní stanice, která byla opatřena parostrojním čerpacím zařízením. U obou vodních jeřábů s litinovými stojany a měděnými výtoky byly zřízeny 7,6 m dlouhé čistící jámy z kvádrů.
Vlevo od skladištní koleje bylo vybudováno 38 m dlouhé a téměř 11,4 m široké zděné skladiště s jednopatrovou obytnou přístavbou a dřevěnou skladištní rampou po celé délce na straně ke kolejím.
Spolu s nádražím v České Třebové náležel Zábřeh k nádražím třetí třídy. V nádražích druhé a třetí třídy byly obvykle dvě čekárny pro cestující, byty pro strojvedoucí a dílenské a mechanické dílny a v Zábřehu navíc osobní dvorana. Také byla zřízena remíza pro pomocné a záložní lokomotivy a v roce 1845 se přikročilo k vybudování skladiště.
Vybudováním nádraží v Zábřehu započalo pro zemědělské město, které se stalo po válce třicetileté útočištěm Českých bratří, nové vzestupné období. Zlepšením dopravních poměrů podporovalo obchod a soukromé a veřejné podnikání. Ze staré zámecké koželužny byla vytvořena barvírna, z olejny přádelna, z panského pivovaru sladovna a postupně další podniky.
Budov, kolejí a zařízení v nádraží přibývalo. Vpravo při silnici vznikla restaurace, skladištní kolej se rozvětvila do do dvou kusých kolejí vedoucích k rampě a skladu stavebního dřeva s malou točnou na jedné a s kolejovou váhou o nosnosti 200centů na druhé z kolejí. Vpravo od dráhy bylo vybudováno vedle velké zahrady skladiště zboží bratří Kleinů a spojeno s pravou hlavní kolejí soukromou vlečkou. Pošta zřídila stáje mezi nádražím a silnicí.
Ani formanům se po výstavbě dráhy nevedlo špatně, z nádražního skladiště odváželi kupecké zboží, uhlí pro šumperské textilní továrny a sobotínské železárny a zpátky přiváželi zboží z těchto měst. Tento rozkvět zábřežského formanství se rázem změnil v úplné živoření v roce 1871, kdy byla dána 1.10. do provozu místní dráha vedoucí do průmyslového Šumperka a hutnického Sobotína, vybudovaná podnikavými bratry Kleiny.



Zdroje
ing. Josef Hons - Velká cesta, vydáno 1947

Aktualizace:   14.6.2004